medvěd

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte medved nebo medveď.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • med-věd

etymologie[editovat]

Z praslovanského slova *medvědь znamenající medvěd (ve významu rod šelmy), původní slovo vzniklo z významu medujed (ten, který se živí medem).[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ medvěd medvědi / medvědové
genitiv medvěda medvědů
dativ medvědovi / medvědu medvědům
akuzativ medvěda medvědy
vokativ medvěde medvědi / medvědové
lokál medvědovi / medvědu medvědech
instrumentál medvědem medvědy

význam[editovat]

  1. rod nebo jednotlivec z čeledi medvědovití
    • Narazit na medvěda v divočině může být životu nebezpečné.
  2. (přeneseně) nevrlý člověk
    • Nebuď pořád takový medvěd a trochu se usměj.
  3. český lidový tanec
    • Medvěd je lidový tanec s proměnlivým taktem.
  4. (slangově) automobil značky Mercedes
    • Koupil jsem si za dva miliony nového medvěda.
  5. spekulant na kapitálovém trhu sázející na pokles trhu[2]
  6. (slangově) opasek, k němuž se připevňují pouta a který se zatčeným utahuje kolem pasu
    • Debata o tom, zda nasazení „medvěda“ (ve statutu definovaného, možná nepřesně, jako „opasek, k němuž se připevňují pouta a který se zatčeným utahuje kolem pasu“) zatčené paní Janě Nagyové je standardní, anebo není, mě zaujala.[3]

překlady[editovat]

  1. rod šelem
  2. spekulant

synonyma[editovat]

  1. (archaismus) nedvěd
  2. bručoun
  3. meďák, meďour

antonyma[editovat]

  1. býk

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Neslovesné věty v češtině : Studie o tvoření výrazů expresivních. Naše řeč, 1930, roč. 14, čís. 9–10. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. ČERNÁ, Stanislava; ŠTENGLOVÁ, Ivana; PELIKÁNOVÁ, Irena, a kol. Právo obchodních korporací. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-735-5. S. 574.
  3. Facebook: Michal Horáček

externí odkazy[editovat]