milostpán

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [mɪlɔstpaːn]

dělení[editovat]

  • mi-lost-pán

etymologie[editovat]

Zřejmě se nejedná o složeninu slov milost a pán, ale o hovorově vzniklou zkráceninu spojení jeho milost, pán.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ milostpán milostpáni / milostpánové
genitiv milostpána milostpánů
dativ milostpánu / milostpánovi milostpánům
akuzativ milostpána milostpány
vokativ milostpane milostpáni / milostpánové
lokál milostpánu / milostpánovi milostpánech
instrumentál milostpánem milostpány

význam[editovat]

  1. (zastarale) zdvořilé označení muže (zejména vysoce postaveného)
    • „Ruku líbám, milostpane!“ říkala služka ševci Proškovi, a byl to usmolený, ušňupaný patron ve špinavých podvlekačkách, který chodil celý týden po domě bos a v neděli v pantoflích.[2]

synonyma[editovat]

  1. milostivý pán, Jemnostpán, Vašnost

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Milostpán. Naše řeč, 1930, roč. 14, čís. 6. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Ignát Herrmann: Pražské figurky