minuta

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • mi-nu-ta

etymologie[editovat]

Přes němčinu z pozdnělatinského (pars) minuta (prima), čili (první) zmenšená (část) (rozuměj hodiny) od participia pasiva slovesa minuere - zmenšovat. Jazykově shodným způsobem je utvořeno (původně francouzské) slovo menu.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ minuta minuty
genitiv minuty minut
dativ minutě minutám
akuzativ minutu minuty
vokativ minuto minuty
lokál minutě minutách
instrumentál minutou minutami

význam[editovat]

  1. časová jednotka, 60 sekund, šedesátina hodiny
  2. úhlová jednotka, 60 vteřin, šedesátina úhlového stupně

překlady[editovat]

jednotka času i úhlová

související[editovat]

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. příčestí trpné slovesa minout pro jednotné číslo ženského rodu

italština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [mɪnʊːta]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

význam[editovat]

  1. minuta

polština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [mʲĩˈnuta]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ minuta minuty
genitiv minuty minut
dativ minucie minutom
akuzativ minutę minuty
instrumentál minutą minutami
lokál minucie minutach
vokativ minuto minuty

význam[editovat]

  1. minuta

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice : Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „minuta“, s. 380.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Minuta ve Wikipedii