mittere

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

latina[editovat]

sloveso[editovat]

  • 3. konjugace (souhláskové kmeny)
  • tranzitivní

časování[editovat]

Čas Osoba Aktivum Pasivum
Infinitiv mittere mittī
Prézens sg. 1. mittō mittor
2. mittis mitteris
3. mittit mittitur
Prézens pl. 1. mittimus mittimur
2. mittitis mittiminī
3. mittunt mittuntur
Imperativ sg. 2. mitte!
Imperativ pl.. 2. mittite!
Imperfektum sg. 1. mittēbam mittēbar
2. mittēbās mittēbāris
3. mittēbat mittēbātur
Imperfektum pl. 1. mittēbāmus mittēbāmur
2. mittēbātis mittēbāminī
3. mittēbant mittēbantur
Futurum sg. (první) 1. mittam mittar
2. mittēs mittēris
3. mittet mittētur
Futurum pl. (první) 1. mittēmus mittēmur
2. mittētis mittēminī
3. mittent mittentur
Konjunktiv imperfekta sg. 1. mitterem mitterer
2. mitterēs mitterēris
3. mitteret mitterētur
Konjunktiv imperfekta pl. 1. mitterēmus mitterēmur
2. mitterētis mitterēminī
3. mitterent mitterentur
Konjunktiv prézenta sg. 1. mittam mittar
2. mittās mittāris
3. mittat mittātur
Konjunktiv prézenta pl. 1. mittāmus mittāmur
2. mittātis mittāminī
3. mittant mittantur

význam[editovat]

  1. poslat, posílat
  2. pouštět, pustit

související[editovat]