močit

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [mɔt͡ʃɪt]

dělení[editovat]

  • mo-čit

sloveso[editovat]

  • intranzitivní i tranzitivní
  • nedokonavé

časování[editovat]

oznamovací způsob
Přítomný čas
Osoba Singulár Plurál
1. močím močíš
2. močí močíme
3. močíte močí
rozkazovací způsob
Osoba Singulár Plurál
1. močme
2. moč močte
3.
příčestí
Příčestí minulé
Rod Singulár Plurál
mužský životný močil močili
mužský neživotný močily
ženský močila
střední močilo močila
Příčestí trpné
Rod Singulár Plurál
mužský životný močen močeni
mužský neživotný močeny
ženský močena
střední močeno močena
přechodníky
Přechodník přítomný
Rod Singulár Plurál
mužský moče močíce
ženský močíc
střední

význam[editovat]

  1. vylučovat moč
    • Potřebuji močit.
    • močit krev
  2. (zastarale) vystavovat působení kapaliny ponořením do
    • Anuška konopě močila, žabka jí do kapsy skočila; na druhý den močila len, žabka jí z kapsičky skočila ven.[1]

synonyma[editovat]

  1. (hovorově) čurat, (dětsky) cíkat, (vulgárně) chcát
  2. máčet, namáčet

překlady[editovat]

vylučovat moč

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. František Ladislav Čelakovský: Slovanské národní písně