moc
Z Wikislovníku
Obsah |
[editovat] čeština
[editovat] výslovnost
- IPA: [mɔts]
[editovat] dělení
- moc, mn. mo·ci
[editovat] podstatné jméno
- rod ženský
[editovat] skloňování
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | moc | moci |
| genitiv | moci | mocí |
| dativ | moci | mocem / mocím |
| akuzativ | moc | moci |
| vokativ | moci | moci |
| lokál | moci | mocech / mocích |
| instrumentál | mocí | mocemi |
[editovat] význam
- schopnost něco vykonat nebo způsobit
- Bylinky sesbírané o svatojánské noci mají obrovskou moc léčit.
- možnost někoho ovládat nebo mít nad někým převahu
- Svůj pocit moci si upevňoval týráním slabších dětí.
- orgán, který má právo rozhodování nad jinými
- Státní moc se v demokratické společnosti dělí do několika nezávislých oblastí.
- fyzická nebo duševní síla
- Čaroděj již neměl moc použít dalších kouzel a byl svržen do bezedné propasti.
[editovat] související
[editovat] příslovce
- míry
