moja
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
polština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [mɔja]
dělení[editovat]
- mo-ja
zájmeno[editovat]
- přivlastňovací
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | moja | moje |
| genitiv | mojej | moich |
| dativ | mojej | moim |
| akuzativ | moją | moje |
| instrumentál | moją | moimi |
| lokál | mojej | moich |
| vokativ | moja | moje |
význam[editovat]
- moje; tvar pro ženský rod zájmena mój
- Moja siostra chodzi do przedszkola. – Moje sestra chodí do školky.
související[editovat]
slovenština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈmɔja]
dělení[editovat]
- mo-ja
zájmeno[editovat]
- přivlastňovací
význam[editovat]
- nominativ singuláru ženského rodu zájmena môj
- Moja stará mama nie je doma. – Moje babička není doma.