mrť
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈmr̩c]
dělení[editovat]
- mrť
etymologie[editovat]
Z praslovanského *mъrtъ od *merti („mřít“).[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | mrť | mrti / mrtě |
genitiv | mrti / mrtě | mrtí |
dativ | mrti | mrtím |
akuzativ | mrť | mrti / mrtě |
vokativ | mrti | mrti / mrtě |
lokál | mrti | mrtích |
instrumentál | mrtí | mrtěmi |
význam[editovat]
- (v lesnictví) odumřelé tlející jehličí a listí, lesní humus, lesní stelivo
- (v zemědělství) neúrodná vrstva půdy pod ornicí
- (přeneseně) velmi malé množství, kousek
- V tomto domě mu nepatří ani mrť.
- (přeneseně, expresivně, v plurálu) velké množství[2] (viz též příslovce mrtě)
- Jsou toho mrtě.
překlady[editovat]
- —
- —
- —
související[editovat]
fráze a idiomy[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „mrť“, s. 394.
- ↑ NOVÁKOVÁ, Markéta. Koncept Množství v ruské a české frazeologii. Olomouc, 2012. 65 s. Bakalářská. Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Vedoucí práce Ludmila Stěpanova. s. 42. . Dostupné online.