mrtvý

čeština

výslovnost

• IPA: [mr̩tviː]  mrtvý^{? • info}

dělení

• mrt-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

Číslo	singulár				plurál
Rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	mrtvý	mrtvý	mrtvá	mrtvé	mrtví	mrtvé	mrtvé	mrtvá
genitiv	mrtvého	mrtvého	mrtvé	mrtvého	mrtvých	mrtvých	mrtvých	mrtvých
dativ	mrtvému	mrtvému	mrtvé	mrtvému	mrtvým	mrtvým	mrtvým	mrtvým
akuzativ	mrtvého	mrtvý	mrtvou	mrtvé	mrtvé	mrtvé	mrtvé	mrtvá
vokativ	mrtvý	mrtvý	mrtvá	mrtvé	mrtví	mrtvé	mrtvé	mrtvá
lokál	mrtvém	mrtvém	mrtvé	mrtvém	mrtvých	mrtvých	mrtvých	mrtvých
instrumentál	mrtvým	mrtvým	mrtvou	mrtvým	mrtvými	mrtvými	mrtvými	mrtvými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	mrtvý
komparativ	mrtvější
superlativ	nejmrtvější

význam

1. již nežijící, zemřelý, zbavený života
   • Bojiště bylo poseto mrtvými vojáky.
2. (zpodstatnělé) zemřelý člověk, nebožtík.
   • Na bojišti ležel jeden mrtvý vedle druhého.

překlady

angličtina: dead (en) finština: kuollut (fi) francouzština: mort (fr)

němčina: tot (de) švédština: död (sv)

synonyma

1. zemřelý, zesnulý, zdechlý, chcíplý
2. zemřelý, zesnulý
3. (být) na pravdě boží

související

• mrtvola
• umrtvit