mučedník

čeština

výslovnost

• IPA: [ mʊtʃɛdɲiːk]

dělení

• mu-čed-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	mučedník	mučedníci
genitiv	mučedníka	mučedníků
dativ	mučedníku / mučedníkovi	mučedníkům
akuzativ	mučedníka	mučedníky
vokativ	mučedníku	mučedníci
lokál	mučedníku / mučedníkovi	mučednících
instrumentál	mučedníkem	mučedníky

význam

1. muž, který za svou víru zemřel útrpnou smrtí
2. (přeneseně) člověk trpící za určitou věc

překlady

muž který zemřel

• angličtina: martyr ^(en)
• esperanto: turmentito ^(eo), martiro ^(eo)
• francouzština: martyr ^(fr) m
• italština: martire ^(it) m
• němčina: Märtyrer ^(de) m
• polština: męczennik ^(pl) m
• ruština: мученик ^(ru) m
• španělština: mártir ^(es) m

související

• mučednice
• mučednický
• mučení
• umučení
• mučidla
• mučit