mučedník

čeština

výslovnost

• IPA: [ mʊtʃɛdɲiːk]

dělení

• mu-čed-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	mučedník	mučedníci
genitiv	mučedníka	mučedníků
dativ	mučedníku / mučedníkovi	mučedníkům
akuzativ	mučedníka	mučedníky
vokativ	mučedníku	mučedníci
lokál	mučedníku / mučedníkovi	mučednících
instrumentál	mučedníkem	mučedníky

význam

1. muž, který za svou víru zemřel útrpnou smrtí
2. (přeneseně) člověk trpící za určitou věc

překlady

angličtina: martyr (en) němčina: Märtyrer (de) m esperanto: turmentito (eo), martiro (eo) francouzština: martyr (fr) m

italština: martire (it) m polština: męczennik (pl) m ruština: мученик (ru) m španělština: mártir (es) m

související

• mučednice
• mučednický
• mučení
• umučení
• mučidla
• mučit