nářečí

Z Wikislovníku

Obsah 1 čeština 1.1 výslovnost 1.2 dělení 1.3 podstatné jméno 1.3.1 skloňování 1.3.2 význam 1.3.3 překlady 1.3.4 synonyma 1.3.5 související

[editovat] čeština

[editovat] výslovnost

• IPA: [naːr̝ɛtʃiː]

[editovat] dělení

• ná·ře·čí, mn. ná·ře·čí

[editovat] podstatné jméno

• rod střední

[editovat] skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	nářečí	nářečí
genitiv	nářečí	nářečí
dativ	nářečí	nářečím
akuzativ	nářečí	nářečí
vokativ	nářečí	nářečí
lokál	nářečí	nářečích
instrumentál	nářečím	nářečími

[editovat] význam

1. mluvená varieta (forma) jazyka v určité oblasti

   V Ostravě se hovoří jiným nářečím než v Brně.

[editovat] překlady

anglicky: dialect (en) německy: Dialekt (de)

rusky: диалект (ru) švédsky: dialekt (sv)

[editovat] synonyma

1. dialekt

[editovat] související

• nářeční