návyk

čeština

výslovnost

• IPA: [naːvɪk]

dělení

• ná-vyk

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	návyk	návyky
genitiv	návyku	návyků
dativ	návyku	návykům
akuzativ	návyk	návyky
vokativ	návyku	návyky
lokál	návyku	návycích
instrumentál	návykem	návyky

význam

1. vztah člověka k něčemu nebo jeho způsob jednání vzniklý častým opakováním
   • Místní stravovací návyky byly velmi zvláštní.
2. závislost na droze
   • Z několika skleniček na posilněnou se stává alkoholický návyk.
   • Měl návyk už několik let, když zemřel.

překlady

vztah člověka k něčemu

angličtina: habit (en) slovenština: návyk (sk) m

ruština: навык (ru) m

synonyma

1. zvyk, obyčej
2. závislost

související

• navyknout (si)
• odvyknout (si)
• navyklý
• návykový
• obvyklý
• zvyk
• povyk

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-10-12, [cit. 2009-07-05]. Heslo návyk.