normální

čeština

výslovnost

• IPA: [nɔrmaːlɲiː],  normální^{? • info}

dělení

• nor-mál-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

Číslo	singulár				plurál
Rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	normální	normální	normální	normální	normální	normální	normální	normální
genitiv	normálního	normálního	normální	normálního	normálních	normálních	normálních	normálních
dativ	normálnímu	normálnímu	normální	normálnímu	normálním	normálním	normálním	normálním
akuzativ	normálního	normální	normální	normální	normální	normální	normální	normální
vokativ	normální	normální	normální	normální	normální	normální	normální	normální
lokál	normálním	normálním	normální	normálním	normálních	normálních	normálních	normálních
instrumentál	normálním	normálním	normální	normálním	normálními	normálními	normálními	normálními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	normální
komparativ	normálnější
superlativ	nejnormálnější

význam

1. mající často se vyskytující vlastnosti; shodující se s normou
   • Po dlouhém pátrání policie zadržela zločince, který na pohled vypadal jako normální turista.

překlady

angličtina: normal (en), ordinary (en) dolnolužická srbština: normalny (dsb) francouzština: normal (fr), ordinaire (fr) hornolužická srbština: normalny (hsb)

italština: normale (it) němčina: normal (de), üblich (de) polština: normalny (pl) slovenština: normálny (sk)

synonyma

1. obvyklý, běžný, standardní, všední, obyčejný

antonyma

1. výjimečný, nenormální, neobvyklý, zvláštní, neobyčejný, nestandardní, divný

související

• nenormální
• norma
• normálně
• normálnost
• normalita
• normalizace
• normalizovat