obdélník

čeština

výslovnost

• IPA: [obdɛːlɲiːk]

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	obdélník	obdélníky
genitiv	obdélníka / obdélníku	obdélníků
dativ	obdélníku	obdélníkům
akuzativ	obdélník	obdélníky
vokativ	obdélníku	obdélníky
lokál	obdélníku	obdélnících
instrumentál	obdélníkem	obdélníky

význam

1. čtyřúhelník, který má obě dvojice protilehlých stran rovnoběžné, stejně dlouhé a všechny vnitřní úhly pravé
   • Obsah obdélníku spočítáme jako součin délek dvou přilehlých stran.

překlady

angličtina: rectangle (en) francouzština: rectangle (fr) m hornolužická srbština: praworóžk (hsb) m italština: rettangolo (it) m latina: rectangulum (la) s němčina: Rechteck (de) s

polština: prostokąt (pl) m ruština: прямоугольник (ru) m slovenština: obdĺžnik (sk) m španělština: rectángulo (es) m

synonyma

• (částečně) pravoúhelník

související

• obdélníček
• obdélníkový