oheň

čeština

Oheň

výslovnost

• IPA: [ˈɔɦɛɲ]
•  oheň^{? • info}

dělení

• o-heň

etymologie

Všeslovanské. - Polsky ogień. ruské огонь (ogóň), srbochorvatské òganj, staroslověnské огнь. Praslovanské *ognь je příbuzné s litevským ugnís, latinským ignis, sanskrtským agnih téhož významu, vše pak z indoevropského *ognis, 2.pád asi *egnis, čímž se částečně vysvětlí různé násloví (srovnej podobně noc). Srovnej s výheň.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	oheň	ohně
genitiv	ohně	ohňů
dativ	ohni	ohňům
akuzativ	oheň	ohně
vokativ	ohni	ohně
lokál	ohni	ohních
instrumentál	ohněm	ohni

význam

1. úkaz provázející hoření v podobě zářících plamenů vyzařujících teplo
2. rozsáhlý oheň (1) spalující mnoho objektů
3. (zastarale) střelba ze zbraní
4. pocit horka
5. (expresivně) citové vzplanutí

synonyma

1. (knižně) červený kohout
2. požár
3. palba
4. horkost
5. —

překlady

úkaz provázející hoření

• angličtina: fire ^(en)
• čínština: 火 ^(zh)
• esperanto: fajro ^(eo)
• finština: tuli ^(fi)
• francouzština: feu ^(fr) m
• italština: fuoco ^(it) m
• japonština: 火 ^(ja)
• latina: ignis ^(la) m
• litevština: ugnis ^(lt) ž
• lotyština: uguns ^(lv)
• němčina: Feuer ^(de) s
• polština: ogień ^(pl) m
• portugalština: fogo ^(pt) m
• ruština: огонь ^(ru) m
• slovenština: oheň ^(sk) m
• srbština: ватра ^(sr) ž, огањ ^(sr) m
• staroslověnština: огн̑ь ^(cu) m
• španělština: fuego ^(es) m
• švédština: eld ^(sv) c

fráze a idiomy

• dát ruku do ohně
• hrát si s ohněm
• želízko v ohni
• projít ohněm
• přiložit si polínko do ohně
• oheň na střeše

související

• ohnivý
• ohňový