oklamat

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔklamat]
•  oklamat^{? • info}

dělení

• okla-mat

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

oznamovací způsob

Budoucí čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	oklamu	oklameme
2.	oklameš	oklamete
3.	oklame	oklamou

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	oklamme / oklamejme
2.	oklam / oklamej	oklamte / oklamejte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	oklamal	oklamali
mužský neživotný		oklamaly
ženský	oklamala
střední	oklamalo	oklamala

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	oklamán	oklamáni
mužský neživotný		oklamány
ženský	oklamána
střední	oklamáno	oklamána

přechodníky

Přechodník minulý
Rod	Singulár	Plurál
mužský	oklamav	oklamavše
ženský	oklamavši
střední

význam

1. záměrně uvést někoho v omyl s úmyslem získat pro sebe prospěch
   • Dlouho mu věřila, až nakonec zjistila, že ji dokonale oklamal.

překlady

angličtina: dupe (en) francouzština: tromper (fr)

němčina: betrügen (de) slovenština: oklamať (sk)

synonyma

1. ošálit, obalamutit, napálit

související

• klamat
• zklamat
• klamání
• klam
• oklamaný

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-03-10, [cit. 2011-04-27]. Heslo oklamat.