onuce

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɔnʊt͡sɛ]

dělení[editovat]

  • onu-ce

etymologie[editovat]

Vzniklo z kmene -u- přes dřívějšího tvar on-u-tja; zmíněný kmen se vyskytuje ve tvaru -ou- či ve staročeštině -ú- ve slovech obout, obuv, zout atd. [1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ onuce onuce
genitiv onuce onucí
dativ onuci onucím
akuzativ onuci onuce
vokativ onuce onuce
lokál onuci onucích
instrumentál onucí onucemi

význam[editovat]

  1. pruh látky k ovinutí chodidel do obuvi
    • Vydal prý také nějakou knihu, myslím že onucologii, totiž návod, jak nejpraktičtěji onuce na noze skládat.[2]
  2. hadr
    • Zde ležely střepy rozličné, onuce a jiné nepotřebné věci, což všecko dohromady nebylo příliš pěkné pro podívání.[3]
  3. (expresivně) bezvýznamný, nicotný člověk
    • Není-li u nás pro schopné lidi dost místa, pak promiňte, to nejsou schopní lidé, nýbrž onuce.[4]

synonyma[editovat]

  1. onučka

fráze[editovat]

přísloví, rčení a pořekadla[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Listárna. Naše řeč, 1917, roč. 1, čís. 10, s. 300. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Jan Neruda: Povídky malostranské
  3. Hans Christian Andersen: Hoch o berličkách. Přeložil Josef Mikuláš Boleslavský
  4. Karel Čapek: O demokracii

externí odkazy[editovat]

  • Článek Onuce ve Wikipedii