opice

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔpɪtsɛ]
•  opice^{? • info}

dělení

• opi-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	opice	opice
genitiv	opice	opic
dativ	opici	opicím
akuzativ	opici	opice
vokativ	opice	opice
lokál	opici	opicích
instrumentál	opicí	opicemi

význam

1. infrařád obsahující skupiny ploskonosí a úzkonosí
   • Infrařád opic je rozdělen na tzv. opice novosvětské a opice starosvětské.
2. zástupce tohoto řádu
3. zástupce tohoto řádu, který není člověkem
   • V Pasteurově ústavu Tuniském podařilo se (Umschau, 1909, p. 782) přenésti osypný tyf na opice, což se do té chvíle nikomu nepodařilo.
   • Básník si vzpomněl na lidské oči opic a zastyděl se za to; ano, ale když ty oči jsou tak nečekaně a podivně lidské!
4. (hovorově) stav opilosti
   • Tonda kamarádům nešpet ani slovem; že se něco stalo, uhodli teprve z nehorázné opice Tondovy, jakou až po tento osudný večer „u pekla“ ani neviděli, a co se stalo, dozvěděli se teprve druhého dne ráno, kdy se skandálem tím hýbal celý K—č.
   • Když to selka přehlidla, drkla do muže, jenž zatím vyspal se z opice, jež tohoto dne v náležité vydatnosti byla mu dopřána bez vády.

překlady

infrařád

angličtina: monkey (en) němčina: Affe (de)

španělština: mono (es) m

související

• op
• opičí
• opička
• opičák
• opičit se
• opičení
• opít se
• opíjet se
• opilec
• opilství