opovrhovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔpɔvrɦɔvat]

dělení

• opo-vr-ho-vat

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	opovrhuji	opovrhujeme
2.	opovrhuješ	opovrhujete
3.	opovrhuje	opovrhují

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	opovrhujme
2.	opovrhuj	opovrhujte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	opovrhoval	opovrhovali
mužský neživotný		opovrhovaly
ženský	opovrhovala
střední	opovrhovalo	opovrhovala

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	opovrhován	opovrhováni
mužský neživotný		opovrhovány
ženský	opovrhována
střední	opovrhováno	opovrhována

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	opovrhuje	opovrhujíce
ženský	opovrhujíc
střední

význam

1. (opovrhovat + instrumentál, někým) považovat (někoho) za kvalitativně horšího
   • Měšťané žebráky vždy opovrhují.
2. (opovrhovat + instrumentál, něčím) nevěnovat (něčemu) pozornost, odmítat používat apod.
   • Antičtí gladiátoři se bili ze všech sil a opovrhovali smrtí.

překlady

opovrhovat někým

angličtina: despise (en) francouzština: dédaigner (fr), mépriser (fr)

italština: disprezzare (it) němčina: verachten (de)

synonyma

1. pohrdat, přehlížet
2. —

antonyma

1. vážit si
2. oceňovat

související

• opovržení
• opovržlivý
• opovrhování

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-03-10, [cit. 2012-04-10]. Heslo opovrhovat.