order

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Obsah

[editovat] angličtina

[editovat] podstatné jméno

[editovat] výslovnost

[editovat] etymologie

Ze starofrancouzského ordre (11. století), z dřívějšího ordene, z latinského ordinem (nominativ ordo) – „řada, uspořádání“, původně „řada vláken v tkalcovském stavu“.

[editovat] skloňování

Substantivum singulár plurál
nominativ order orders

[editovat] význam

  1. pořadí, uspořádání
  2. pořádek
  3. příkaz, rozkaz, směrnice, pravidlo
  4. objednávka, zakázka
  5. řád (náboženský, společenský)
  6. vyznamenání
  7. (biologie) řád, taxonomická skupina pod třídou a nad čeledí
  8. (matematika) řád (velikost) grupy, řád prvku (délka posloupnosti tvořené mocněním tohoto prvku do doby, než je výsledkem jednotkový prvek)
  9. (matematika) stupeň polynomu (nejvyšší mocnina), stupeň diferenciální rovnice (nejvyšší derivace)
  10. (teorie grafů) stupeň vrcholu (počet hran vstupujících či vystupujících z/do vrcholu)
  11. (elektronika) řád (stupeň polynomu určujícího funkci elektronického prvku)
    • a 3-stage cascade of a 2nd-order bandpass Butterworth filter
  12. (chemie) řád reakce

[editovat] sloveso

[editovat] význam

  1. uspořádat, seřadit
  2. rozkázat, přikázat
  3. objednat (si)

[editovat] související výrazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Komunita
Nástroje
V jiných jazycích