organismus

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte Organismus.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɔrganɪzmʊs]

dělení[editovat]

  • or-ga-ni-s-mus

etymologie[editovat]

Přejato přes německé Organ z pozdně latinského organum s plurálem organa s významem „nástroj, smyslové ústrojí, orgán“, které pochází z řeckého ὄργανον (órganon, „nástroj, nářadí, dílo“) s plurálem ὄργανα (órgana)[1] odvozeného od ἔργον (érgon, „dílo, práce“).[2] R. Večerka ve svém Uvedení do etymologie připouští i možnost přímého přejetí z řečtiny.[3]

varianty[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ organismus organismy
genitiv organismu organismů
dativ organismu organismům
akuzativ organismus organismy
vokativ organisme organismy
lokál organismu organismech
instrumentál organismem organismy

význam[editovat]

  1. tělo rostlinného nebo živočišného jedince chápané jako souhrn tělesných orgánů
  2. účelně složený celek
    • Národní kultura není nijak protisociální, naopak hluboce sociální — poněvadž živoucí organismus národa není myslitelný bez sociálních snah.[4]

synonyma[editovat]

  1. jedinec, tvor, bytost

překlady[editovat]

  1. tělo
  2. systém

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „orgán“, s. 322.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „orgán“, s. 431.
  3. VEČERKA, Radoslav, a kol. K pramenům slov : uvedení do etymologie. 1. vyd. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 355 s. ISBN 80-7106-858-6. Paragraf 9.2.19, s. 203.
  4. Ferdinand Kahánek: Národu národní kulturu

externí odkazy[editovat]