Z Wikislovníku
[editovat] starší varianta zápisu
- or·ga·ni·zmus, or·ga·niz·mus, mn. or·ga·ni·zmy, or·ga·niz·my
Přejato přes německé Organ z pozdně latinského organum s plurálem organa s významem „nástroj, smyslové ústrojí, orgán“, které pochází z řeckého ὄργανον (órganon, „nástroj, nářadí, dílo“) s plurálem ὄργανα (órgana)[1] odvozeného od ἔργον (érgon, „dílo, práce“).[2] R. Večerka ve svém Uvedení do etymologie připouští i možnost přímého přejetí z řečtiny.[3]
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
organizmus |
organizmy |
| genitiv |
organizmu |
organizmů |
| dativ |
organizmu |
organizmům |
| akuzativ |
organizmus |
organizmy |
| vokativ |
organizme |
organizmy |
| lokál |
organizmu |
organizmech |
| instrumentál |
organizmem |
organizmy |
- tělo rostlinného nebo živočišného jedince chápané jako souhrn tělesných orgánů
- účelně složený celek, systém uzpůsobený k určité funkci
- jedinec, tvor, tělo
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
organizmus |
organizmy |
| genitiv |
organizmu |
organizmov |
| dativ |
organizmu |
organizmom |
| akuzativ |
organizmus |
organizmy |
| lokál |
organizme |
organizmoch |
| instrumentál |
organizmom |
organizmami |
- tělo rostlinného nebo živočišného jedince chápané jako souhrn tělesných orgánů
- účelně složený celek uzpůsobený k určité funkci
- jedinec, tvor, telo
- ↑ HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. ISBN 80-04-23715-0. Heslo „orgán“, s. 322.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda: Voznice, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „orgán“, s. 431.
- ↑ VEČERKA, Radoslav a kol. Uvedení do etymologie. K pramenům slov. Praha: NLN, 2006. ISBN 80-7106-858-6. Paragraf 9.2.19, s. 203.