otrok

Z Wikislovníku

Obsah 1 čeština 1.1 výslovnost 1.2 dělení 1.3 podstatné jméno 1.3.1 skloňování 1.3.2 význam 1.3.3 překlad 1.3.4 související 2 slovinština 2.1 podstatné jméno 2.1.1 význam

[editovat] čeština

[editovat] výslovnost

• IPA: [ˈɔtrɔk]

[editovat] dělení

• ot·rok, mn. ot·ro·ci, ot·ro·ko·vé

[editovat] podstatné jméno

• rod mužský životný

[editovat] skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	otrok	otroci/otrokové
genitiv	otroka	otroků
dativ	otroku/otrokovi	otrokům
akuzativ	otroka	otroky
vokativ	otroku	otroci/otrokové
lokál	otroku/otrokovi	otrocích/otrokách
instrumentál	otrokem	otroky

[editovat] význam

1. osoba, která je zbavena svých práv a je považována za něčí majetek

   Obchodování s otroky nebylo ve starověku ničím neobvyklým.

2. osoba, který na někom nebo na něčem silně závisí

   Jsem otrokem svých vlastních představ.

[editovat] překlad

osoba zbavená svých práv

anglicky: slave (en)

osoba, kteá na něčem závisí

anglicky: slave (en)

[editovat] související

• otrokářství
• otrokář
• otroctví
• zotročit

[editovat] slovinština

[editovat] podstatné jméno

• rod mužský

[editovat] význam

1. dítě