ověřit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔvjɛr̝ɪt]

dělení

• ově-řit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	ověřím	ověříš	ověří	ověříme	ověříte	ověří

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	ověř	ověřme	ověřte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	ověřil	ověřila	ověřilo	ověřili	ověřily	ověřila
trpné	ověřen	ověřena	ověřeno	ověřeni	ověřeny	ověřena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	ověřiv	ověřivši	ověřivše

význam

1. přesvědčit se, ujistit se o existenci, pravdivosti či správnosti něčeho
   • Tuto informaci je potřeba ověřit z alespoň tří na sobě nezávislých zdrojů.
   • Víš, tohle tvoje tvrzení pro nás zůstává pouhým tvrzením - bohužel si ho nijak neověříme.
2. úředně potvrdit správnost (nějakého dokumentu)
   • Překlad svého rodného listu dejte, prosím, ověřit u notáře.

překlady

1. ujistit se o správnosti

   • angličtina: check, verify, check out
   • francouzština: vérifier, authentifier
   • italština: verificare
   • latina: verificare
   • němčina: beglaubigen
   • nizozemština: controleren, verifiëren, uitchecken
   • ruština: проверить, удостоверить
   • řečtina: επαληθεύω, ελέγχω
   • španělština: verificar, comprobar
2. —

synonyma

1. zkontrolovat, prověřit, verifikovat
2. stvrdit, uznat, potvrdit, schválit, homologovat, kolaudovat, nostrifikovat

související

• ověřitelný
• ověřitelnost
• věřit