oxidovat
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ɔksɪdɔvat]
dělení[editovat]
- oxi-do-vat
sloveso[editovat]
- nedokonavé
časování[editovat]
| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | oxiduji (hovorově: oxiduju) | oxiduješ | oxiduje | oxidujeme | oxidujete | oxidují (hovorově: oxidujou) |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| oxiduj | oxidujme | oxidujte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
| činné | oxidoval | oxidovala | oxidovalo | oxidovali | oxidovaly | oxidovala |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
| přítomný | oxiduje | oxidujíc | oxidujíce |
význam[editovat]
- (odborně) slučovat se s kyslíkem / ztrácet elektrony
- (hovorově, slangově) být někde, přičemž se to mluvčímu nelíbí; obtěžovat někoho svou přítomností
- Hostinská věděla, že když toho norka pustí do hospody, tak tam bude zas jenom oxidovat a nic z toho.
- Jenom tady oxiduje!
překlady[editovat]
- být někde