pájka

čeština

výslovnost

• IPA: [paːjka]

dělení

• páj-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	pájka	pájky
genitiv	pájky	pájek
dativ	pájce	pájkám
akuzativ	pájku	pájky
vokativ	pájko	pájky
lokál	pájce	pájkách
instrumentál	pájkou	pájkami

význam

1. slitina (obvykle cínu a olova), která se po roztavení používá ke spojování dvou kovových předmětů

překlady

angličtina: solder (en)

francouzština: soudure (fr) ž, brasure (fr) ž němčina: Lötmetall (de) s

související

• pájet
• pájení
• páječka

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2011-04-14]. Heslo pájka.