pálit

čeština

výslovnost

• IPA: [paːlɪt]

dělení

• pá-lit

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	pálím	pálíme
2.	pálíš	pálíte
3.	pálí	pálí

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	palme
2.	pal	palte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	pálil	pálili
mužský neživotný		pálily
ženský	pálila
střední	pálilo	pálila

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	pálen	páleni
mužský neživotný		páleny
ženský	pálena
střední	páleno	pálena

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	pále	pálíce
ženský	pálíc
střední

význam

1. ničit hořením
   • Někteří lidé v kamnech pálí nejen uhlí či dřevo, ale i odpadky.
2. působit bolest či nepříjemné pocity prostřednictvím vysoké teploty
   • V poledne slunce v létě pálí tolik, že je lepší skrýt se do stínu.
3. vést (zejména intenzivní) střelbu
   • Vojáci okolo sebe pálili hlava nehlava.
4. (hovorově, přeneseně) (pálit + dativ, někomu) rychlým uvažováním dospívat ke správným závěrům
   • Jirkovi čeština moc dobře nejde, zato v matematice mu to pálí.
5. působit znepokojení
   • Co tě nepálí, nehas.
6. vyrábět alkoholický nápoj z kvasu

překlady

ničit hořením

• angličtina: burn ^(en)
• esperanto: bruligi ^(eo)
• francouzština: brûler ^(fr)
• italština: bruciare ^(it)
• němčina: verbrennen ^(de)
• slovenština: páliť ^(sk)
• španělština: quemar ^(es)

střílet

• angličtina: fire ^(en)
• francouzština: tirer ^(fr)
• němčina: schießen ^(de)
• slovenština: páliť ^(sk)

synonyma

1. spalovat
2. —
3. střílet
4. myslet
5. znepokojovat, trápit
6. destilovat, vypalovat

související

• pálení
• pálenka
• spálení
• spálit
• upálit
• zapálit
• palba

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2011-05-03]. Heslo pálit.