płyn
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Možná hledáte płyń, plyň nebo plyn.
polština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈpwɨn]
dělení[editovat]
- płyn
etymologie[editovat]
Odvozeno ze slovesa płynąć („téci, plynout“) a to z praslovanského *plynǫti, odvozeného od *plyti („plout“), jehož kořen *ply- pravděpodobně vznikl prodloužením oslabeného stupně *plъ, jehož příkladem je plť (plným stupněm je *plov-, *plu-).[1][2][3] To vše vychází z indoevropského *pleu- („plout, téci“), odvozeného od *pel- („téci, lít, pohybovat se“).[4][5]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | płyn | płyny |
| genitiv | płynu | płynów |
| dativ | płynowi | płynom |
| akuzativ | płyn | płyny |
| instrumentál | płynie | płyny |
| lokál | płynie | płynach |
| vokativ | płynem | płynami |
význam[editovat]
synonyma[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „plyn“, s. 379.
- ↑ HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „plynouti“, s. 379.
- ↑ HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „plouti“, s. 378.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „plynout“, s. 528.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „plout“, s. 527.