přijmout

čeština

výslovnost

• IPA: [prɪjmɔʊt]
•  přijmout^{? • info}

dělení

• při-jmout

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	přijmu	přijmeme
2.	přijmeš	přijmete
3.	přijme	přijmou

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	přijměme
2.	přijmi	přijměte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	přijal	přijali
mužský neživotný		přijaly
ženský	přijala
střední	přijalo	přijala

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	přijat	přijati
mužský neživotný		přijaty
ženský	přijata
střední	přijato	přijata

přechodníky

Přechodník minulý
Rod	Singulár	Plurál
mužský	přijav	přijavše
ženský	přijavši
střední

význam

1. (přijmout objekt) záměrně uvést (nabízený objekt) do svého vlastnictví
2. (přijmout myšlenku) vnitřně začít souhlasit
3. (přijmout někoho) umožnit příchod do svého sídla a vyslechnout
4. (přijmout někoho) zahájit pracovní poměr jako zaměstnavatel

překlady

vzít

• angličtina: accept ^(en)
• francouzština: accepter ^(fr)
• italština: accetare ^(it)
• němčina: empfangen ^(de), annehmen ^(de)
• španělština: aceptar ^(es)

smířit se

• angličtina: accept ^(en)
• finština: finna ^(fi)
• francouzština: accepter ^(fr)
• španělština: aceptar ^(es)

přijmout návštěvu apod.

• angličtina: receive ^(en)
• francouzština: recevoir ^(fr), accueillir ^(fr)
• italština: accogliere ^(it)
• němčina: empfangen ^(de)
• španělština: acogere ^(es)

synonyma

1. vzít
2. smířit se, akceptovat
3. —
4. zaměstnat

antonyma

1. vzdát se, odmítnout
2. rozejít se, odmítnout
3. —
4. propustit

související

• přijetí
• přijímat
• přijímač
• příjem
• příjemce

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2011-05-31, [cit. 2012-07-01]. Heslo přijmout.