pančovat

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pant͡ʃɔvat]

etymologie[editovat]

Z rakouského nářečního pantschen s onomatopoickým původem.[1][2]

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • tranzitivní

časování[editovat]

oznamovací způsob
Přítomný čas
Osoba Singulár Plurál
1. pančuji / pančuju pančujeme
2. pančuješ pančujete
3. pančuje pančují / pančujou
rozkazovací způsob
Osoba Singulár Plurál
1. pančujme
2. pančuj pančujte
3.
příčestí
Příčestí minulé
Rod Singulár Plurál
mužský životný pančoval pančovali
mužský neživotný pančovaly
ženský pančovala
střední pančovalo pančovala
Příčestí trpné
Rod Singulár Plurál
mužský životný pančován pančováni
mužský neživotný pančovány
ženský pančována
střední pančováno pančována
přechodníky
Přechodník přítomný
Rod Singulár Plurál
mužský pančuje pančujíce
ženský pančujíc
střední

význam[editovat]

  1. kazit nápoj ředěním

překlady[editovat]

ředit

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „pančovat“
  2. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „pančovat“, s. 432.