panic

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Obsah

čeština [editovat]

výslovnost [editovat]

  • IPA: [paɲɪts]

dělení [editovat]

  • pa-nic

podstatné jméno [editovat]

  • rod mužský životný

skloňování [editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ panic panici / panicové
genitiv panice paniců
dativ panici / panicovi panicům
akuzativ panice panice
vokativ panici panici / panicové
lokál panici / panicovi panicích
instrumentál panicem panici

význam [editovat]

  1. muž, který ještě neměl pohlavní styk

související [editovat]

angličtina [editovat]

výslovnost [editovat]

podstatné jméno [editovat]

skloňování [editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ panic panics

význam [editovat]

  1. panika

přídavné jméno [editovat]

stupňování [editovat]

stupeň tvar
pozitiv panic
komparativ more panic
superlativ most panic

význam [editovat]

  1. panický, zasažený panikou

sloveso [editovat]

časování [editovat]

kategorie tvar
infinitiv panic
3. osoba panics
préteritum panicked
perfektum panicked
vid průběhový panicking

význam [editovat]

  1. panikařit, zpanikařit