patřící

čeština

výslovnost

• IPA: [patr̝̊iːt͡siː]

dělení

• pa-tří-cí

přídavné jméno

• slovesné činné
• nestupňovatelné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	patřící	patřící	patřící	patřící	patřící	patřící	patřící	patřící
genitiv	patřícího	patřícího	patřící	patřícího	patřících	patřících	patřících	patřících
dativ	patřícímu	patřícímu	patřící	patřícímu	patřícím	patřícím	patřícím	patřícím
akuzativ	patřícího	patřící	patřící	patřící	patřící	patřící	patřící	patřící
vokativ	patřící	patřící	patřící	patřící	patřící	patřící	patřící	patřící
lokál	patřícím	patřícím	patřící	patřícím	patřících	patřících	patřících	patřících
instrumentál	patřícím	patřícím	patřící	patřícím	patřícími	patřícími	patřícími	patřícími

význam

1. ve vlastnictví nebo držbě někoho (patřící + dativ)
2. jsoucí členem nějaké skupiny, třídy apod. (patřící do + genitiv), (patřící mezi + akuzativ)
3. mající určené místo
4. (zastarale, knižně) směřující svůj pohled někam

překlady

1. • angličtina: belonging
   • korejština: ~에 속하는
2. —
3. —
4. —

synonyma

1. náležející, příslušný, vlastněný
2. řadící se, řazený
3. —
4. hledící

související

• patřit
• patřičný