ploutev

čeština

výslovnost

• IPA: [plɔʊ̯tɛf]

dělení

• plou-tev

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	ploutev	ploutve
genitiv	ploutve	ploutví
dativ	ploutvi	ploutvím
akuzativ	ploutev	ploutve
vokativ	ploutev	ploutve
lokál	ploutvi	ploutvích
instrumentál	ploutví	ploutvemi

význam

1. končetina vyskytující se u paryb, ryb a vodních savců sloužící k pohybu nebo ke snížení hydrodynamického odporu
2. pomůcka zlepšující plavání potápěčů

překlady

končetina

angličtina: fin (en)

francouzština: nageoire (fr) ž

pomůcka pro plavání

francouzština: palme (fr) ž

polština: płetwa (pl) ž

související

• poutevní