poštěkávat

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔʃcɛkaːvat]

dělení

• po-ště-ká-vat

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	poštěkávám	poštěkáváš	poštěkává	poštěkáváme	poštěkáváte	poštěkávají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	poštěkávej	poštěkávejme	poštěkávejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	poštěkával	poštěkávala	poštěkávalo	poštěkávali	poštěkávaly	poštěkávala

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	poštěkávaje	poštěkávajíc	poštěkávajíce

význam

1. chvílemi zaštěkat, štěkat tu a tam
   • Zdálky je slyšet zvonce stád, pasák práská bičem, jako by střílel, kdesi poštěkává ovčákovo psisko.
   • okenní tabulky drnčely telefony zvonily a chřestily psi nervózně poštěkávali a slunce svítilo zeleně bagry nám razily cestu vpřed i zpět tribuny mávaly průvody tleskaly a štěstí páchlo všude kolem a lepilo se na boty jak bláto
2. produkovat množství malicherných komentářů, jež málokoho zajímají
   • Modří poštěkávají, karavana táhne dál. (…) Premiér zareagoval sympaticky. Nejel nic vysvětlovat na žádný partajní sekretariát a modré poštěkávající ratlíky ihned odkázal do patřičných mezí.

překlady

1. sem tam štěknout

   • angličtina: bark here and there
   • francouzština: japper, aboyer çà et là
   • němčina: hin und her kläffen
   • ruština: потявкивать, гавкать
2. —

synonyma

1. ňafat, štěkat
2. pokvokávat, pobzukovat, poňafávat, (v obecném jazyce, expresivně) pindat

související

• štěkat

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-05-19]. Heslo poštěkávat.