podmínka

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔdmiːŋka]

dělení

• pod-mín-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	podmínka	podmínky
genitiv	podmínky	podmínek
dativ	podmínce	podmínkám
akuzativ	podmínku	podmínky
vokativ	podmínko	podmínky
lokál	podmínce	podmínkách
instrumentál	podmínkou	podmínkami

význam

1. předpoklad, za kterého se něco může stát
   • Poslechl nás pod podmínkou, že budeme na něj hodní.
2. souhrn průvodních okolností, jevů
   • Pracuje v nesnesitelných podmínkách.
3. (hovorově) trest odnětí svobody s podmínečným odkladem
   • Soud potvrdil úředníkovi podmínku za přijetí úplatku.

překlady

latina: condicio (la) ž

němčina: Bedingung (de) ž

související

• podmínkový, podmínkově
• podmínit