polský

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔlskiː]
•  polský^{? • info}

dělení

• pol-ský

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

Číslo	singulár				plurál
Rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	polský	polský	polská	polské	polští	polské	polské	polská
genitiv	polského	polského	polské	polského	polských	polských	polských	polských
dativ	polskému	polskému	polské	polskému	polským	polským	polským	polským
akuzativ	polského	polský	polskou	polské	polské	polské	polské	polská
vokativ	polský	polský	polská	polské	polští	polské	polské	polská
lokál	polském	polském	polské	polském	polských	polských	polských	polských
instrumentál	polským	polským	polskou	polským	polskými	polskými	polskými	polskými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	polský
komparativ	polštější
superlativ	nejpolštější

význam

1. vztahující se k Polsku nebo polštině

překlady

angličtina: Polish (en) francouzština: polonais (fr)

italština: polacco (it) němčina: polnisch (de) maďarština: lengyel (hu)