polyglot

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔlɪglɔt]

etymologie

• ze starořeckého πολύγλωττος, které vzniklo spojením slov πολύς (mnohý) a γλῶττα (jazyk)

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	polyglot	polygloti / polyglotové
genitiv	polyglota	polyglotů
dativ	polyglotu / polyglotovi	polyglotům
akuzativ	polyglota	polygloty
vokativ	polyglote	polygloti / polyglotové
lokál	polyglotu / polyglotovi	polyglotech
instrumentál	polyglotem	polygloty

význam

1. člověk ovládající mnoho jazyků
   • Kardinál Ratzinger je však polyglot, umí plynně italsky, francouzsky, anglicky a samozřejmě německy.

související

• polyglotka
• polyglota
• polyglotní