pomluvit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pɔmlʊvit]

dělení[editovat]

  • po-mlu-vit

sloveso[editovat]

  • tranzitivní
  • dokonavé

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas pomluvím pomluvíš pomluví pomluvíme pomluvíte pomluví
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
pomluv pomluvme pomluvte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné pomluvil pomluvila pomluvilo pomluvili pomluvily pomluvila
trpné pomluven pomluvena pomluveno pomluveni pomluveny pomluvena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý pomluviv pomluvivši pomluvivše

význam[editovat]

  1. rozšířit o někom lživá či zkreslující tvrzení, která jej vykreslují v horším světle, než odpovídá realitě; vyjádřit se o někom negativně v jeho nepřítomnosti
    • Knížák pomluvil historika Fajta, teď ho čeká veřejná omluva[1]
    • Účelem takovýchto drobných lží je udržet si vztahy s ostatními v přátelské a nekonfliktní rovině, ovšem předpokladem je, že si je necháme pro sebe a nepomluvíme přátele u dalších společných známých.[2]

překlady[editovat]

  1. rozšířit klamná tvrzení

synonyma[editovat]

  1. očernit, pohanět

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Knížák pomluvil historika Fajta, teď ho čeká veřejná omluva, článek na stránkách Eurozprávy.cz, 15.10.2012
  2. Jak žít se sedmilhářem?, článek na stránkách E15.cz