potvrdit

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔtvr̩ɟɪt]

dělení

• po-tvr-dit

etymologie

• spojením předpony po- a slovesa tvrdit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

oznamovací způsob

Budoucí čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	potvrdím	potvrdíme
2.	potvrdíš	potvrdíte
3.	potvrdí	potvrdí

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	potvrďme
2.	potvrď	potvrďte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	potvrdil	potvrdili
mužský neživotný		potvrdily
ženský	potvrdila
střední	potvrdilo	potvrdila

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	potvrzen	potvrzeni
mužský neživotný		potvrzeny
ženský	potvrzena
střední	potvrzeno	potvrzena

přechodníky

Přechodník minulý
Rod	Singulár	Plurál
mužský	potvrdiv	potvrdivše
ženský	potvrdivši
střední

význam

1. prohlásit, že určitý výrok je pravdivý v souhlasu s předchozím tvrzením
   • Potvrdili mi, že se nemýlím.
2. učinit úkon kterým se vyjadřuje souhlas
   • Jeho souhlas byl potvrzen úředně ověřeným podpisem.

překlady

prohlásit, že výrok je pravdivý

• angličtina: confirm ^(en), certify ^(en)
• francouzština: confirmer ^(fr), certifier ^(fr), attester ^(fr)
• italština: confermare ^(it)
• němčina: bestätigen ^(de)

synonyma

1. stvrdit
2. stvrdit, schválit, ratifikovat

antonyma

1. popřít
2. —

související

• potvrzený
• potvrzení

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2013-01-24]. Heslo potvrdit.