právo

čeština

výslovnost

• IPA: [praːvɔ]
•  právo^{? • info}

dělení

• prá-vo

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

podle vzoru město

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	právo	práva
genitiv	práva	práv
dativ	právu	právům
akuzativ	právo	práva
vokativ	právo	práva
lokál	právu	právech
instrumentál	právem	právy

význam

1. soubor státem stanovených norem
   • Zabývá se obchodním právem.
2. oprávněný nárok podložený zákony nebo zvyklostmi
   • Má právo se to dozvědět.

překlady

soubor norem

angličtina: law (en) francouzština: droit (fr) m

latina: rectum (la) s, ius (la) s němčina: Recht (de) s španělština: derecho (es) m

související

• právní
• právník