průvodce

čeština

výslovnost

• IPA: [pruːvɔttsɛ],  průvodce^{? • info}

dělení

• prů-vod-ce

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	průvodce	průvodci / průvodcové
genitiv	průvodce	průvodců
dativ	průvodci / průvodcovi	průvodcům
akuzativ	průvodce	průvodce
vokativ	průvodce	průvodci / průvodcové
lokál	průvodci / průvodcovi	průvodcích
instrumentál	průvodcem	průvodci

význam

1. osoba, provádějící turisty či návštěvníky oblastí, kterou zná

překlady

osoba, která provádí

• angličtina: guide ^(en)
• francouzština: guide ^(fr) m
• italština: guida ^(it) m
• němčina: Reiseführer ^(de) m, Reisebegleiter ^(de) m
• slovenština: sprievodca ^(sk) m
• španělština: guía ^(es) m

související

• průvodkyně
• provádět
• provádění
• průvodce
• průvod

podstatné jméno (2)

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	průvodce	průvodci / průvodce
genitiv	průvodce	průvodců
dativ	průvodci / průvodcovi	průvodcům
akuzativ	průvodce	průvodce
vokativ	průvodce	průvodci / průvodce
lokál	průvodci / průvodcovi	průvodcích
instrumentál	průvodcem	průvodci

význam

1. informační příručka na cesty

synonyma

1. bedekr

podstatné jméno (3)

• rod ženský

význam

1. dativ a lokál singuláru substantiva průvodka

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2013-04-05]. Heslo průvodce.