pramen

čeština

pramen [1]

výslovnost

• IPA: [pramɛn],  pramen^{? • info}

dělení

• pra-men

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

pra‧men

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	pramen	prameny
genitiv	pramene / pramenu	pramenů
dativ	prameni / pramenu	pramenům
akuzativ	pramen	prameny
vokativ	prameni / pramene	prameny
lokál	prameni / pramenu	pramenech
instrumentál	pramenem	prameny

význam

1. soustředěný přirozený vývěr podzemní vody na zemský povrch
   • Svůj srub postavil nedaleko vydatného pramene.
2. svazek delších vlasů
   • Odstřihla si pramen vlasů.
3. zdroj informací
   • Pramenem pro můj referát byla tato kniha.
4. počáteční zdroj něčeho
   • Láska byla pramenem její vášně.

překlady

vývěr vody

angličtina: spring (en) francouzština: source (fr) ž latina: fons (la) m

němčina: Quelle (de) ž polština: źródło (pl) s slovenština: prameň (sk) m

svazek vlasů

angličtina: strand (en) němčina: Strähne (de) ž

polština: pasmo (pl) s slovenština: prameň (sk) m

zdroj informací

angličtina: source (en) němčina: Quelle (de) ž

polština: źródło (pl) s slovenština: prameň (sk) m

počáteční zdroj

slovenština: prameň (sk) m

související

• pramínek
• pramenit
• pramenitý
• pramenný