proudit

čeština

výslovnost

• IPA: [prɔʊ̯ɟɪt]

dělení

• prou-dit

etymologie

Utvořeno příponou od podstatného jména proud.

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	proudím	proudíme
2.	proudíš	proudíte
3.	proudí	proudí

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—
2.	pruď/proudi	pruďte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	proudil	proudili
mužský neživotný		proudily
ženský	proudila
střední	proudilo	proudila

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	proudě	proudíce
ženský	proudíc
střední

význam

1. (pohybovat se) v proudu
   • Kolem nevzrušeně proudily zástupy.

překlady

pohybovat se v proudu

• francouzština: couler ^(fr)
• němčina: strömen ^(de), fließen ^(de)
• ruština: течь ^(ru), струиться ^(ru)
• slovenština: prúdiť ^(sk)

synonyma

1. téci, řinout se, zurčet

související

• proud
• proudnice