psotník
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [psɔtɲiːk]
etymologie[editovat]
Od slova psota, jímž se označovaly můry. Ty byly považovány za zlé duchy a původce choroby.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | psotník | psotníky |
genitiv | psotníku | psotníků |
dativ | psotníku | psotníkům |
akuzativ | psotník | psotníky |
vokativ | psotníku | psotníky |
lokál | psotníku | psotnících |
instrumentál | psotníkem | psotníky |
význam[editovat]
- (zastarale) dětská nemoc – křeče spojené s bezvědomím, někdy vedoucí až ke smrti
- Mezi nás mladé chodil také Dr. Podlipský, jejž jako lékaře ptal jsem se jednou, není-li to nejslabší stupeň psotníku, když nemluvně ze spaní se usmívá, při tom však také tvářičkami poškubuje, jakoby mělo v nich malé křeče.[2]
překlady[editovat]
synonyma[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Neslovesné věty v češtině : Studie o tvoření výrazů expresivních. Naše řeč, 1930, roč. 14, čís. 9–10. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Josef Richard Vilímek st.: Ze zašlých dob
- ↑ STREJČEK, Ferdinand. Fras, frasně. Naše řeč, 1926, roč. 42, čís. 3. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
externí odkazy[editovat]
- Článek Psotník ve Wikipedii