rituální

čeština

výslovnost

• IPA: [rɪtʊaːlɲiː]

etymologie

Ze slova rituál.

dělení

• ri-tuál-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

Číslo	singulár				plurál
Rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	rituální	rituální	rituální	rituální	rituální	rituální	rituální	rituální
genitiv	rituálního	rituálního	rituální	rituálního	rituálních	rituálních	rituálních	rituálních
dativ	rituálnímu	rituálnímu	rituální	rituálnímu	rituálním	rituálním	rituálním	rituálním
akuzativ	rituálního	rituální	rituální	rituální	rituální	rituální	rituální	rituální
vokativ	rituální	rituální	rituální	rituální	rituální	rituální	rituální	rituální
lokál	rituálním	rituálním	rituální	rituálním	rituálních	rituálních	rituálních	rituálních
instrumentál	rituálním	rituálním	rituální	rituálním	rituálními	rituálními	rituálními	rituálními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	rituální
komparativ	rituálnější
superlativ	nejrituálnější

význam

1. související s obřadem

překlady

francouzština: rituel (fr)

němčina: rituell (de)

související

• rituálně
• rituálnost