rozhodčí

čeština

výslovnost

• IPA: [rɔzɦɔtʃiː]

dělení

• roz-hod-čí

podstatné jméno

skloňování (1)

• rod mužský životný

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	rozhodčí	rozhodčí
genitiv	rozhodčího	rozhodčích
dativ	rozhodčímu	rozhodčím
akuzativ	rozhodčího	rozhodčí
vokativ	rozhodčí	rozhodčí
lokál	rozhodčím	rozhodčích
instrumentál	rozhodčím	rozhodčími

skloňování (2)

• rod ženský

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	rozhodčí	rozhodčí
genitiv	rozhodčí	rozhodčích
dativ	rozhodčí	rozhodčím
akuzativ	rozhodčí	rozhodčí
vokativ	rozhodčí	rozhodčí
lokál	rozhodčí	rozhodčích
instrumentál	rozhodčí	rozhodčími

význam

1. (ve sportu) osoba rozhodující zda sportovci dodržují pravidla utkání
   • Rozhodčí v páté minutě zápasu nařídil(a) kopat penaltu.

překlady

angličtina: referee (en), umpire (en), judge (en) francouzština: arbitre (fr) m latina: arbiter (la) m italština: arbitro (it) m

němčina: Schiedsrichter (de) m nizozemština: scheidsrechter (nl) m slovenština: rozhodca (sk) m

synonyma

1. soudce

přídavné jméno

skloňování

Číslo	singulár				plurál
Rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	rozhodčí	rozhodčí	rozhodčí	rozhodčí	rozhodčí	rozhodčí	rozhodčí	rozhodčí
genitiv	rozhodčího	rozhodčího	rozhodčí	rozhodčího	rozhodčích	rozhodčích	rozhodčích	rozhodčích
dativ	rozhodčímu	rozhodčímu	rozhodčí	rozhodčímu	rozhodčím	rozhodčím	rozhodčím	rozhodčím
akuzativ	rozhodčího	rozhodčí	rozhodčí	rozhodčí	rozhodčí	rozhodčí	rozhodčí	rozhodčí
vokativ	rozhodčí	rozhodčí	rozhodčí	rozhodčí	rozhodčí	rozhodčí	rozhodčí	rozhodčí
lokál	rozhodčím	rozhodčím	rozhodčí	rozhodčím	rozhodčích	rozhodčích	rozhodčích	rozhodčích
instrumentál	rozhodčím	rozhodčím	rozhodčí	rozhodčím	rozhodčími	rozhodčími	rozhodčími	rozhodčími

význam

1. mající pravomoc rozhodovat
   • Rozhodčí komise se sejde k závěrečnému posouzení záležitosti.