rudoarmejec
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [rʊdɔarmɛjɛt͡s]
dělení[editovat]
- ru-do-ar-me-jec
etymologie[editovat]
Počeštěním ruského красноармеец,[1] které vzniklo ze slovního spojení Красная армия – Rudá armáda. Naše řeč 1963[2] hodnotí variantu rudoarmějec (v současných médiích se vyskytující prakticky výhradně) jako chybnou, novější SSČ[3] naopak uvádí pouze tuto.
varianty[editovat]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | rudoarmejec | rudoarmejci |
| genitiv | rudoarmejce | rudoarmejců |
| dativ | rudoarmejci | rudoarmejcům |
| akuzativ | rudoarmejce | rudoarmejce |
| vokativ | rudoarmejče | rudoarmejci |
| lokál | rudoarmejci | rudoarmejcích |
| instrumentál | rudoarmejcem | rudoarmejci |
význam[editovat]
překlady[editovat]
- voják Rudé armády
- ruština: красноармеец m
synonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ TRÁVNÍČEK, František. Příspěvěk k mluvě naši sibiřské armády. Naše řeč, 1920, roč. 4, čís. 6–7. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ HRUŠKOVÁ, Zd.. Jazyk časopisů a novin. Naše řeč, 1963, roč. 46, čís. 4. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ 3,0 3,1 MEJSTŘÍK, Vladimír, a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost : s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 4. vyd. Praha : Academia, 2005. 647 s. ISBN 978-80-200-1347-7. Heslo „rudo~“, s. 368.
- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2013-05-28]. Heslo rudoarmejec.