ruina

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [rʊjna]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ ruina ruiny
genitiv ruiny ruin
dativ ruině ruinám
akuzativ ruinu ruiny
vokativ ruino ruiny
lokál ruině ruinách
instrumentál ruinou ruinami

význam[editovat]

  1. (knižně) zřícenina, rozvalina
    • Družina rozložila se po zbořených síních a výklencích ruiny, toliko náčelník zůstal schýlen nad plamenem ohniště.[1]
  2. (expresivně) zchátralý tvor, troska
    • Nebyla to ovšem ta strašná ruina, kterou v divadle Michodière vytvořila Marguerite Moréno, téměř tragická ošklivostí a chtivostí.[2]

francouzština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ʁɥi.na]

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. passé simple 3. osoby jednotného čísla slovesa ruiner

latina[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský (femininum)
  • 1. deklinace (ā-kmeny)

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ ruīna ruīnae
genitiv ruīnae ruīnārum
dativ ruīnae ruīnīs
akuzativ ruīnam ruīnās
vokativ ruīna ruīnae
ablativ ruīnā ruīnīs

význam[editovat]

  1. zřícenina
  2. trosky

poznámky[editovat]

  1. Otokar Mokrý: Povídky a arabesky
  2. Hanuš Jelínek: glosa v rubrice Divadlo, časopis Lumír 4/1932, s. 230. Dostupné online.