ruka

čeština

výslovnost

• IPA: [rʊka]
•  ruka^{? • info}

dělení

• ru-ka

podstatné jméno (1)

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	ruka	ruce
genitiv	ruky	rukou
dativ	ruce	rukám
akuzativ	ruku	ruce
vokativ	ruko	ruce
lokál	ruce	rukou / rukách
instrumentál	rukou	rukama

význam

1. horní končetina
   • Zlomil si ruku.
2. část horní končetiny od zápěstí po prsty
   • Strčil ruku do pytlíku.
3. (ve sportu) přestupek hraní rukou (1) ve fotbale
   • Ruka v pokutovém území a následná penalta rozhodly přímý souboj o druhé místo ve fotbalové lize.

překlady

horní končetina

angličtina: arm (en) finština: käsi (fi)

francouzština: bras (fr) m němčina: Arm (de) m

část horní končetiny od zápěstí po prsty

angličtina: hand (en) finština: käsi (fi) francouzština: main (fr) ž italština: mano (it) ž latina: manus (la) ž němčina: Hand (de) ž

polština: ręka (pl) ž ruština: рука (ru) ž slovenština: ruka (sk) ž srbština: рука (sr) ž staroslověnština: рѫка (cu) ž švédština: hand (sv) c

související

• ručka, ručička
• ruční
• rukopis
• po ruce, na ruku, z ruky
• z druhé ruky
• jít od ruky
• dostat do ruky
• pravá ruka
• ruku v ruce
• požádat o ruku
• ruka ruku myje
• područí

fráze a idiomy

1. řádit jako černá ruka

podstatné jméno (2)

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	ruka	ruce
genitiv	ruky	ruk
dativ	ruce	rukám
akuzativ	ruku	ruce
vokativ	ruko	ruce
lokál	ruce	rukách
instrumentál	rukou	rukami

význam

1. technické zařízení pro uchopení a manipulaci předměty
   • Raketoplán se přiblížil k družici, spojil se s ní a posádka začala s opravou pomocí mechanických ruk.

překlady

angličtina: arm (en) francouzština: bras (fr) m

němčina: Arm (de) m

synonyma

1. manipulátor

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2011-10-07]. Heslo ruka.
• HRUŠKOVÁ, Zdenka. Hydraulické ruce nabo ruky?. Naše řeč, 1997, roč. 80, čís. 3, s. 159–160. Dostupné online.