rukavice

čeština

výslovnost

• IPA: [rʊkavɪtsɛ]
•  rukavice^{? • info}

dělení

• ru-ka-vi-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	rukavice	rukavice
genitiv	rukavice	rukavic
dativ	rukavici	rukavicím
akuzativ	rukavici	rukavice
vokativ	rukavice	rukavice
lokál	rukavici	rukavicích
instrumentál	rukavicí	rukavicemi

význam

1. návlek na ruku mající funkci ochrany nebo módního doplňku
   • Na chodníku ležela ztracená rukavice.
2. rukavice (1) s ochranným účelem a společným prostorem pro ukazováček, prostředníček, prsteníček a malíček

překlady

návlek na ruku

• angličtina: glove ^(en)
• bulharština: ръкавица ^(bg) ž
• francouzština: gant ^(fr) m
• hornolužická srbština: rukajca ^(hsb) ž
• italština: guanto ^(it) m
• japonština: 手袋 ^(ja)
• latina: chirotheca ^(la) ž
• litevština: pirštinė ^(lt) ž
• lotyština: cimds ^(lv) m
• maďarština: kesztyű ^(hu)
• němčina: Handschuh ^(de) m
• polština: rękawica ^(pl) ž
• ruština: перчатка ^(ru) ž
• řečtina: γάντι ^(el) s
• slovenština: rukavica ^(sk) ž
• španělština: guante ^(es) m

palčák

• angličtina: mitten ^(en)
• francouzština: moufle ^(fr) ž, mitaine ^(fr) ž
• italština: mezzoguanto ^(it) m
• němčina: Fäustling ^(de) m
• ruština: варежка ^(ru) ž, рукавица ^(ru) ž

synonyma

1. —
2. palčák

související

• rukavicový
• rukavička
• rukavičkář
• rukavičkářství

slovní spojení

• zvednout hozenou rukavici